"Vše hyne, jen silné umění samo je věčné. Socha přežije město a
rázná medaile, kterou nalézá oráč v zemi, zjeví dávného císaře."
Těmito slovy vyjádřil slavný francouzský básník a spisovatel Théophile
Gautier obdiv k trvalé hodnotě uměleckého díla, které neztrácí na
významu ani po staletích. Kousek ušlechtilého kovu přetvořený v medaili
skutečně přetrvá věky a přináší poselství pro generace příští. A nic na
to nezmění ani patina, která se za staletí na povrchu vytvořila.
Medailérství zažívalo doby rozkvětu i úpadku. Také u nás. Již
Ferdinand I. shromažďoval na Pražském hradě tuto nejdrobnější kovovou
plastiku. Jiřík starší z Řásné, přítel Mikuláše Dačického, ryl v 16.
století krásné medaile, stejně jako jáchymovští Němci Ulich a Wels.
Rudolf II. měl ve svých sekretářích a zvláštních kazetách již celé série
medailí. Za jeho vlády se v Čechách usadila řada zahraničních odborníků.
Byli mezi nimi Antonio a Alessandro Abondiové, Paulus van Vianen,
Gerhardo Licinio a další. Bohužel mnoho skvostů vytvořených těmito
umělci odvezli na konci třicetileté války z Prahy Švédové.
Medaile ražené dnes v Pražské Mincovně a České Mincovně naleznete na
této stránce.
ZLATÉ MINCE .CZ