|
Ryzí zlato má hřejivou, bohatě žlutou barvu. V slitinách s jinými kovy však
může nabývat celé řady odstínů od bílé, přes žlutou až po červenou
barvu. Zvláštními postupy však může získat i nečekanou modrou, černou
nebo růžovou barvu.
Podobně jako malíř míchá žlutou a modrou barvu aby získal zelenou,
lze smícháním různých kovů změnit barvu zlatého šperku. Přidáním mědi
získává barva zlata červené tóny, stříbro a některé další kovy ji mění
k bílé. Tím se ale snižuje ryzost zlata a mění se i jeho fyzikální
vlastnosti.
|
Zlato %
|
Stříbro %
|
Měď %
|
Barva
|
22 karátů
|
91.6
|
8.4
|
-
|
Žlutá
|
91.6
|
5.5
|
2.8
|
Žlutá
|
91.6
|
3.2
|
5.1
|
Sytě žlutá
|
91.6
|
-
|
8.4
|
Růžová
|
18 karátů
|
75.0
|
25.0
|
-
|
Žluto zelená
|
75.0
|
16.0
|
9.0
|
Bledě žlutá
|
75.0
|
12.5
|
12.5
|
Žlutá
|
75.0
|
9.0
|
16.0
|
Růžová
|
75.0
|
4.5
|
20.5
|
Červená
|
14 karátů
|
58.5
|
41.5
|
-
|
Bledá zelená
|
58.5
|
30.0
|
11.5
|
Žlutá
|
58.5
|
9.0
|
32.5
|
Červená
|
9 karátů
|
37.5
|
62.5
|
-
|
Bílá
|
37.5
|
55.0
|
7.5
|
Bledě žlutá
|
37.5
|
42.5
|
20.0
|
Žlutá
|
37.5
|
31.25
|
31.25
|
Zářivá žlutá
|
37.5
|
20.0
|
42.5
|
Růžová
|
37.5
|
7.5
|
55.0
|
Červená
|
|
Vliv poměru
zlata, stříbra a mědi na barvu slitiny
|
Červené zlato – červený odstín se získává přidáním
mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy
bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.
Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je
ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.
Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v
Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly
ocelové šperky.
Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a
větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.
Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru
18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá
bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila
poprvé v roce 1937.
Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže
slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se
vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium.
Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté
slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve
zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském
průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány
slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě
klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na
zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí.
|