SLOVANSKÁ EPOPEJ

Alfons Maria Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) byl malíř a designér období secese, které je v angličtině a francouzštině známo pod francouzským označením Art nouveau (nové umění).

Mucha však nebyl pouze grafikem a tvůrcem světoznámých plakátů ve stylu art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče. Mucha se stal známým jako umělec pracující v oboru užitého umění, kromě reklamních plakátů tvořil i návrhy obalů pro celou řadu spotřebních předmětů, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, doplňoval knihy svými ilustracemi, mimo jiné vytvořil grafickou předlohu k první československé poštovní známce a navrhoval i grafickou podobu československých bankovek. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna v katedrále sv. Víta.

Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910. Epopej byla dokončena v roce 1928 a Muchův americký mecenáš Charles R. Crane ji věnoval Praze. Dříve byl tento cyklus k vidění na zámku v Moravském Krumlově, nyní je umístěn v Praze ve Veletržním paláci (výstava otevřena v květnu 2012).

Alfons Mucha byl také dobrým fotografem, který své snímky využíval jako předlohu při své malířské tvorbě, jeho snímky se tak kompozičně velmi podobají jeho slavným obrazům. Muchova dokumentace z cest z Ruska, z období před Říjnovou revolucí, tvořila důležité podklady právě pro cyklus Slovanská epopej. Když dostal od komisaře pařížské Světové výstavy v roce 1900 za úkol vyzdobit pavilon Bosny a Hercegoviny, vypravil se s fotoaparátem na Balkán a až poté začal malovat obří dekorativní panel (panó), které bylo dominantou vídeňské expozice. Je považován za zakladatele české školy klasického fotografického aktu. Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.

Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic. Pochován je na Slavíně na Vyšehradském hřbitově. Výběr z jeho děl a některé jeho osobní předměty jsou vystaveny v Muchově muzeu v Praze.

Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů přenesených na pamětní ražby z drahých kovů.

Alfons Mucha si přál zachytit dějiny Slovanstva v kolekci obrazů, která by symbolizovala jejich cestu dějinami. S myšlenkou vytvoření Epopeje si pohrával už na začátku 20. století, nicméně kvůli nedostatku financí musel myšlenku odložit. Po svatbě s Marií Chytilovou v Chicagu nachází průmyslníka Charles R. Cranea, který byl ochoten nést veškeré náklady spojené s vytvořením Slovanské epopeje. Mucha se vrátil roku 1910 do rodné země, aby si pronajal část zámku na Zbirohu a zde tvořil Slovanskou epopej, jež mu dohromady zabrala 18 let života.

Dokončil ji roku 1928, kdy ji spolu s Charlesem Cranem předal Praze a veškerému československému obyvatelstvu.

Seznam obrazů tvořících Slovanskou epopej

1. Slované v pravlasti,
   vaječná tempera, olej, plátno 610 x 810 cm, neznačeno (1912)
2. Slavnost Svantovítova,
   vaječná tempera, olej, plátno 610 x 810 cm, neznačeno (1912)
3. Zavedení slovanské liturgie,
   vaječná tempera, olej, plátno 610 x 810 cm, neznačeno (1912)
4. Hájení Szigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským,
   vaječná tempera, olej, plátno 610 x 810 cm, neznačeno (1914)
5. Bratrská škola v Ivančicích,
   vaječná tempera, olej, plátno 610 x 810 cm, neznačeno (1914)
6. Zrušení nevolnictví na Rusi,
   vaječná tempera, olej, plátno 610 x 810 cm, neznačeno (1914)
7. Milíč z Kroměříže,
   vaječná tempera, olej, plátno 620 x 405 cm, neznačeno (1916)
8. Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské,
   vaječná tempera, olej, plátno 610 x 810 cm, neznačeno (1916)
9. Schůzka na Křížkách,
   vaječná tempera, olej, plátno 620 x 405 cm, neznačeno (1916)
10. Petr Chelčický,
    vaječná tempera, olej, plátno 405 x 610 cm, neznačeno (1918)
11. Jan Amos Komenský,
    vaječná tempera, olej, plátno 405 x 610 cm, značeno vlevo dole (1918)
12. Po bitvě na Vítkově,
    vaječná tempera, olej, plátno 405 x 480 cm, neznačeno (1923)
13. Jiří z Poděbrad a z Kunštátu,
    vaječná tempera, olej, plátno 405 x 610 cm, neznačeno (1923)
14. Korunovace cara Štěpána Dušana,
    vaječná tempera, olej, plátno 405 x 480 cm, neznačeno (1923)
15. Car Simeon,
    vaječná tempera, olej, plátno 405 x 480 cm, neznačeno (1923)
16. Král Přemysl Otakar II. (Svaz slovanských dynastů),
    vaječná tempera, olej, plátno 405 x 480 cm, neznačeno (1924)
17. Po bitvě u Grunwaldu,
    vaječná tempera, olej, plátno 405 x 480 cm, neznačeno (1924)
18. Mont Athos,
    vaječná tempera, olej, plátno 405 x 480 cm, neznačeno (1926)
19. Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou, (nedokončeno),
    vaječná tempera, olej, plátno 390 x 590 cm, neznačeno (1926)
20. Apoteóza "Slovanstvo pro lidstvo!",
    vaječná tempera, olej, plátno 480 x 405 cm, neznačeno (1926–1928)