Investiční zlaté mince.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Německá platidla po 2. sv. válce (3) Emise BBK I.
Wirtschaftswunder (hospodářský zázrak) tak lze ve stručnosti charakterizovat vývoj, jaký prodělalo německé hospodářství v období krátce po měnové reformě.

Do té doby nevídaná konjuktura německé ekonomiky se nese ve znamení dvou předních politiků. Prvního spolkového kancléře Konrada Adenauera a ministra hospodářství Ludwiga Erharda, pod jejichž vedením se z válkou zničené země stala během sedmi let průmyslová velmoc a z nové německé marky DM symbol úspěchu a stability.

Z počátku bylo německé hospodářství poznamenáno nejen válečnými škodami, ale také demontáží průmyslových závodů a nuceným vývozem paliv, surovin a uhlí za nepřiměřeně nízké ceny. Stále platil přídělový systém, který pokrýval jen nejzákladnější potřeby, čímž přispíval k enormnímu rozmachu černého trhu. V oběhu se nacházelo nepřiměřeně velké množství peněz, které postupně roztáčelo spirálu inflace. S cílem stabilizovat tuto situaci byla v červnu 1948 přijata měnová reforma, která de facto předznamenala budoucí rozdělení Německa a v západních sektorech odstartovala jeho ekonomický růst.
Samotná reforma spočívala ve stažení staré měny a jejím nahrazení Deutsche Mark v novém kurzu a eliminaci úspor a dlužných pohledávek bank vůči státu. Díky potlačení černého trhu se obchody zaplnily do té doby nedostatkovým zbožím natolik, že si obyvatelé mohli pořídit většinu výrobků a to i těch, které by si před nedávnem nemohli vůbec dovolit nebo takových, které byly k dostání jen na černém trhu. Z obav před vzrůstající inflací uvolnila Bank deutscher Länder jen omezené množství peněz vytištěné dílem v domácích tiskárnách, dílem v ABNCo a Bureau of Engraving and Printing (BEP). V oběhu jich tedy bylo relativně málo, o to větší však měly hodnotu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (41)
Karlovarské účelové známky I.

Seriál Ze světa kovových známek se tímto pokračováním posouvá do další fáze, kde bude pozornost zaměřena na účelové známky určitých regionů a větších měst. Cílem není kompletní dokumentace známek daných oblastí. Při výběru bude kladen důraz na ražby, které dokládají specifika daného města, nebo na známky charakteristické pro určitou oblast.

Karlovy Vary jsou z pohledu numismatiky nesporně zajímavým městem. V letech 1848–1849 zde byla vydána nouzová převážně papírová platidla, jež měla kompenzovat přechodný nedostatek drobného oběživa. K další emisi nouzových platidel v Karlových Varech došlo za 70 let po v yhlášení Československé republiky. Vydání papírových nouzovek s datem 10. 11. 1918 mělo politický podtext a signalizovalo do světa příslušnost Karlových Varů k provincii Deutschböhmen provolané 29. října 1918. Papírová nouzová platidla z obou v ýše zmíněných období byla opakovaně uveřejňována a jsou tak sběratelům dobře známá. V Karlových Varech se užívaly i některé druhy účelových známek, kterým však na rozdíl od karlovarských nouzovek byla dosud věnována minimální pozornost. Vydala je pohostinská a lázeňská zařízení, podniky, obchodníci, konzumy i jednotlivci. Zastavme se u některých karlovarských ražeb blíže.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.