10dukát 1633 Výjimečná aukce
V časopise jsme ukazovali žebříček nejdráže prodaných mincí v českých aukcích a rozebírali, proč jsou vysoké zlaté nominály tak oblíbenou komoditou investorů.
O tom, že se v numismatice točí mnohdy velké peníze jsme psali v čísle 5/2013. Po nějaké době opět taková mince vyplavala na veřejnost. 10dukát 1633 sice neaspiroval na špičku žebříčku, nicméně aukce zajímavá byla. I tím, že její forma měla jisté prvenství.
V čem byla aukce tohoto Ferdinandova pražského desetidukátu tak originální? Především v tom, že se jednalo o první takový numismatický kus na veřejné aukci Aukro, kde byste dříve takový materiál asi nehledali. Michal Zikmund, majitel Numismatiky Turnov, která do aukce minci dala, v sobě našel tolik odvahy, že dal minci dražit od koruny. Nabízený kus byl při tom prodán v aukci Frühwald 29. 3. 2014 za úctyhodných 25 000 euro plus aukční poplatky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.
Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.
Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
