Panamský průplav – jedna z největších a nejnáročnějších staveb lidstva. Průplav, který spojil vody Atlantiku a Tichého oceánu, byl dokončen v roce 1914. Při jeho stavbě zahynulo na osmadvacet tisíc dělníků.

Myšlenka spojit dva oceány průplavem v nejužší části americké kontinentu je poměrně stará. Prvního pokusu se však chopil až Francouz Ferdinand de Lesseps v roce 1880. Po devíti letech strastiplného boje s extrémními přírodními podmínkami, smrti tisíců dělníků a obrovské finanční ztrátě však Francouzi rezignovali. K dokončení stavby chyběly ještě její dvě třetiny.

O novém projektu začali v roce 1901 uvažovat Američané. Práce byly zahájeny po dohodě s panamskou vládou v roce 1904. Dělníky dále ničila malárie a žlutá zimnice a umírali po stovkách. Situace se zlepšila následujícího roku po nástupu

Johna Stevensona, který se stal hlavním inženýrem stavby. Budovala se infrastruktura, logistická zázemí, polní nemocnice, vysoušely se močály, odkud vylétala mračna komárů roznášejících nemoci. Přesto Stevenson v březnu 1907 z funkce odstoupil, aniž by podal vysvětlení. Jeho nástupcem se stal vojenský inženýr George Goethals. První zkušební plavba se konala už na podzim 1913, oficiálně byl průplav otevřen 15. srpna 1914.